O práci muzikoterapeuta

Muzikoterapie a hudba
Zvuk, hudba a rytmus jsou všude kolem nás. Jsou naší součástí a zároveň naší přirozeností. Už v matčině lůně vnímáme zvuky, tep srdce, hlas. Když přicházíme na tento svět, je právě matčin hlas a hlasy nejbližších pojítkem mezi námi a „velkým novým“ světem kolem nás. Hudba k nám neodmyslitelně patří a provází nás od samých počátků lidstva, a to nejen, aby nás těšila, esteticky uspokojovala a kultivovala, ale také aby nám přinášela tělesné i duševní zdraví, pohodu i rozvoj. Jak ale najít mezi záplavou zvuků, kterými jsme dnes obklopeni a často i přehlceni, hudbu, která léčí a uzdravuje? Jak poznat hudbu muzikoterapeutickou od všech ostatních tónů a zvuků?

U muzikoterapeutické hudby není na prvním místě ani uměleckost a estetický prožitek (i když zažíváme pocity krásna) a ani čistě jen zábava (i když u ní často prožíváme spoustu radosti a uvolnění). Hudba, o které nyní čteme, má mnohem hlubší účinek. Není to jen pocit radosti, příjemných emocí, je to velmi přívětivá, citlivá cesta ke zdraví, osobnímu štěstí i vnitřní svobodě. Ta přichází k člověku ve stavu jednoty se sebou samým i světem kolem nás. Je nepopiratelné, že všichni pocházíme z přírody a tvoříme s ní jeden celek. Proto to, co nás uzdravuje, je právě to, co nám dává sama příroda.

Celostní Muzikoterapie Lubomíra Holzera (CMLH)
Jde o svébytnou metodu založenou na holistickém přístupu ke světu i k člověku. Samotný přístup vychází z předpokladu, že člověk a svět tvoří jednotu. Metoda CMLH působí na člověka jako na celek. Nikdy ne pouze na některou jeho část. V praxi to znamená, že nepůsobíme jen na emoce nebo jen na játra, ale na celou naši bytost a všechny její úrovně – fyzickou, mentální, emoční i duševní zároveň. To, co uzdravuje, je harmonizace tohoto celku. To, co léčí, je samotný zvuk, který je tvořen muzikoterapeutem (metoda CMLH nepoužívá reprodukovanou hudbu) a který je vytvářen hrou na nástroje tzv. muzikoterapeutické kvality, tj. na nástroje z přírodních materiálů v přirozeném ladění, s bohatým spektrem harmonických, alikvótních tónů. Těmto kritériím vyhovují nástroje lidové, etnické a staré evropské nástroje (před zavedením temperovaného ladění). Patří sem např. salašnická fujarka, brumle, ústní harfa, šamanský rámový buben, djembé, didgeridoo, tibetské mísy, citera aj.

Muzikoterapeutické techniky, ať už receptivní, kdy hudbu vytváří muzikoterapeut, anebo aktivní, kdy hudbu spoluvytváří všichni zúčastnění, nemají za cíl rozvoj hudebních dovedností, i když ty se samozřejmě mohou dostavit také. V muzikoterapii nejde nikdy o hudební výkon. To, co je zásadní, je hudební prožitek nezávislý na hudební zkušenosti či dovednosti. Takový prožitek je mimo jiné také velmi cenným prostředkem k objevování svých vlastních možností, své vlastní jedinečnosti, své vlastní ceny a zároveň k posilování sounáležitosti s lidmi a se světem kolem nás.
Celostní muzikoterapie v Alzheimercentru Zlín

Celostní muzikoterapie působí na naše buňky. Ovlivní emoce i imunitu.

Jakožto kvalifikovaná učitelka a výchovná poradkyně měla vždy blízko k lidem, dnes k nim promlouvá především hudbou jako muzikoterapeutka. Paní Magda Blahová je dnes sice už v důchodu, to ji však nezabránilo být nadále aktivní a lidem pomáhat. Naopak se teď může plně a, jak sama říká, s radostí, potěšením, úctou i pokorou dát na cestu dobrovolníka. Ve svém věku je tak vděčná, že může druhým něco nabídnout a předat. Své úsilí zaměřila na nemocné Alzheimerovou chorobou („Stáří je doba, a dobře se to neříká, ba říká se to těžce, doba, kdy už od tebe nikdo nic nečeká, doba, kdy už po tobě nikdo nic nechce“).

Před více než 10 lety měla tato empatická a obětavá žena možnost se při semináři zaměřeném na expresivní terapie seznámit na vlastní kůži se specifickou metodou, pracující s hudbou na principu akustických zákonů a za použití přirozeného ladění – s celostní muzikoterapií. To, jakým způsobem zapůsobila celostní muzikoterapie na ni, jaký jí přinesla osobní prožitek, vlnu energie i duševní pohodu, ji oslovilo. Na vlastním těle mohla pozorovat její zdravotní účinky a sama začala tuto terapii, používající specifickou hudbu, která přirozeně a fyziologicky harmonizuje buněčnou tekutinu, čímž ovlivňuje třeba metabolismus nebo imunitu, studovat a její prvky také postupně zařazovat do vlastní práce.

Celostní muzikoterapie existuje v České republice už od roku 1991 ve formě metody PaedDr. Lubomíra Holzera (CMLH), jenž je také jejím autorem i vyučujícím v rámci programu celoživotního vzdělávání na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Hudba všeobecně má terapeutické účinky a vliv na naše emoce a prožitky. Ač dnešní hudba, která využívá temperované, upravené ladění, založené na umělém uspořádání tónů, může přinášet libé pocity, hudba s přirozeným laděním a při použití výšky ladění a1 = 432 Hz, hraná na ručně vyráběné hudební nástroje z přírodních materiálů, dokáže jít ještě dál a přinést prokazatelně nejhlubší a nejúčinnější terapeutické účinky.

„Celostní muzikoterapii aplikuji v pasivní formě, kdy ležícím klientům zpívám a hraji na nástroje s přirozeným laděním jako např. dešťovou hůl, kalimbu, tibetské mísy, zvonky a kartálky, gong, didgeridoo, djembe, šamanský – rámový buben – nebo ústní harfu. Druhou možností je pak kombinovaná forma, při které se snažím klienty také aktivně zapojovat,“ popisuje muzikoterapeutka Magda Blahová své pravidelné hodiny, které jako dobrovolník poskytuje klientům v Alzheimercentru Zlín. Zde má pro svou činnost ideální podmínky a těší ji i přístup vedení a personálu zařízení, kteří jí vychází maximálně vstříc. Díky zapojení do celostátního vánočního projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata se například zařízení podařilo pro klienty získat dva bubny djembe, hudební žabku, přírodní perkuse a chřestítka.

„Při hře na djembe, balafon, kalimbu, maracas, shakery nebo na chřestítka dochází k pravidelnému střídání levé a pravé ruky a tím ke stimulaci pravé a levé mozkové hemisféry a následně k jejich propojování. Jednotlivé bloky pak prokládám vlastní hrou a zpěvem k relaxaci klientů,“ vysvětluje paní Blahová princip terapie a potvrzuje, že výsledky je možné pozorovat bezprostředně: „Klient s do té doby bezemočním výrazem ve tváři se mnou naváže oční kontakt či mne slovně pozdraví, jiní třeba začnou tančit s rukama nad hlavou, bubnovat si nebo pobrukovat. Při relaxaci zase vnímáme, jak se celkově uvolňují, včetně jejich dýchacího aparátu, mohou si odkašlat, volně dýchat, zklidňují se.“

Hudba v přirozeném ladění souzní s člověkem na všech úrovních, ve všech systémech a funkcích. Klinická měření prokázala, že dochází k postupnému odeznění emočních, psychických i tělesných tenzí, ke zpomalení a zklidnění tepu, ustaluje se krevní tlak, aktivita mozku přechází do relaxační hladiny alfa. Celostní muzikoterapie se jako specializovaný prostředek neverbální komunikace kromě oblasti práce se seniory, nemocné Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence významně uplatňuje i u klientů s mentálním postižením a kombinovanými vadami, s poruchami chování, emocí či smyslového vnímání, přináší výsledky u jedinců s vadou řeči nebo také při poruchách autistického spektra, u osob s ADHD, trpících epilepsií či neurologickými až psychiatrickými obtížemi.

„Paní Blahová je úžasný, empatický a trpělivý člověk, nadšený pro téma celostní muzikoterapie. Stále se v této oblasti vzdělává a má snahu svým aktivním zapojením zkvalitnit život klientům v našem centru, jelikož si uvědomuje, jak jsou emoce a veškeré prožitky pro lidi s Alzheimerovou chorobou důležité. Vše, čím se podaří u našich klientů navodit pocit spokojenosti, jistoty a projevené radosti, je velmi významné a bereme to jako malou výhru,“ váží si již téměř dvouleté spolupráce Helena Nováková, ředitelka Alzheimercentra Zlín. I proto ji v roce 2016 nominovali na ocenění Dobrá duše udělované za dobrovolnickou činnost společností Hartmann-Rico a MPSV a nebylo vlastně ani překvapením, že v rámci tohoto projektu získala čestné uznání.

„Alzheimerova choroba je velmi specifické onemocnění a my se snažíme naše klienty doprovázet na jejich cestě, být jim nablízku a zajistit maximálně možnou kvalitu jejich života i při již tak náročném onemocnění. Je zajímavé a zároveň povzbuzující vidět i u imobilních klientů pozitivní vliv celostní muzikoterapie, jejich celkové zklidnění, spokojený výraz v obličeji, často i snahu zapojit se aktivně mimikou, drobnými pohyby či posuňky a zejména navozený oční kontakt,“ doplňuje ředitelka zlínského centra.

Více o Alzheimercentru Zlín: http://www.alzheimercentrum.cz/nase-zarizeni/zlin/

Zdroj: Miluše Kozlíčková Kontakt pro média: Miluše Kozlíčková, GSM: 739 571 506 [email protected]

Skupina Alzheimercentrum provozuje celkem 9 zařízení, specializujících se na komplexní nadstandardní péči o seniory a dlouhodobě nemocné. Díky dlouholetým zkušenostem patří ke špičce především v oboru péče o pacienty s různými formami demence se zvláštním důrazem na Alzheimerovu chorobu. Cílem skupiny Alzheimercentrum je poskytovat dlouhodobě nemocným seniorům kvalitní péči v závislosti na jejich potřebách v průběhu celého dne, která přispěje k prodloužení jejich soběstačnosti a udržení aktivního života. V současnosti skupina Alzheimercentrum provozuje 9 zařízení – dvě ve Středočeském kraji (Filipov a Zlosyň), dvě v Jihočeském kraji (Písek a Loucký Mlýn), jedno v Praze – Průhonicích, Jihlavě, Českých Budějovicích, Zlíně a jedno na Slovensku v Piešťanech.